Kapitola 3. First steps with Wilber

Obsah

1. Hlavní okna GIMPu
1.1. Panel nástrojů
1.2. Okno obrázku
1.3. Dokování dialogů

1. Hlavní okna GIMPu

Přehled revizí
Revize $Revision: 1767 $ 2006-02-06 jfriedl

Obrázek 3.1. Snímek nejdůležitějších oken GIMPu

Snímek nejdůležitějších oken GIMPu

Snímek zobrazuje základní rozvržení oken GIMPu pro pohodlnou práci. Jsou na něm vidět tři okna:

1

Panel nástrojů: Panel nástrojů je srdcem Gimpu. Obsahuje hlavní nabídky, sadu ikon pro volbu nástrojů a další důležité ovládací prvky. Zavřením panelu nástrojů ukončíte celý GIMP.

2

Volby nástrojů: K Panelu nástrojů je zespoda připojen (přidokován, takže dohromady tvoří jedno okno) dialog Volby nástrojů. Ten zobrazuje nastavení pro právě zvolený, aktivní nástroj (v tomto případě nástroj pro výběr obdélníkové oblasti).

3

Okno obrázku: Každý obrázek otevřený v GIMPu se zobrazuje v samostatném okně. Lze otevřít mnoho obrázků současně, počet je omezen pouze systémovými zdroji. GIMP může běžet i bez otevřeného obrázku, ale v takovém případě není příliš užitečný.

4

Dialog Vrstvy: Tento dialog zobrazuje strukturu vrstev aktivního obrázku a umožňuje s vrstvami různým způsobem manipulovat. Nejjednodušší úpravy obrázků se bez práce s vrstvami obejdou, ale pro každou jen trochu náročnější práci je tento dialog nepostradatelný.

5

Stopy, Vzorky, Přechody: K dialogu Vrstvy je zespoda připojen (přidokován) dialog s několika kartami, které slouží k výběru a manipulaci se stopami, vzorky, přechody atd.

Popsaná okna tvoří základní, poměrně minimalistické pracovní prostředí GIMPu. Existuje mnoho dalších dialogů, které však uživatelé obvykle otevírají jen v případě potřeby. Ale Panel nástrojů, Volby nástrojů a dialog Vrstvy mají zkušení uživatelé po ruce neustále. Panel nástrojů je nejdůležitějším oknem GIMPu, pokud ho zavřete, ukončí se celý GIMP (v případě, že máte rozpracovaný neuložený obrázek, musíte ukončení odsouhlasit). Volby nástrojů jsou ve skutečnosti samostatným dialogem, ale v našem případě byly připojeny k panelu nástrojů tak, že tvoří jedno okno (dok). Tak to mívá nastaveno většina zkušených uživatelů, pro efektivní využití nástrojů jsou totiž jejich volby nezbytné. Dialog Vrstvy je nepostradatelný v případě, že pracujete s obrázkem složeným z více vrstev, což je, jakmile se s GIMPem trochu naučíte pracovat, téměř vždy.

[Poznámka] Poznámka

Pokud si rozvržení oken GIMPu pokazíte, lze ho jednoduše vrátit do původní podoby. Z nabídky Panelu nástrojů vyberte: Soubor → Dialogy → Vytvořit nový dok → Vrstvy, kanály a cesty, získáte tím dialog Vrstvy, tak jak je ukázán na obrázku. Obdobným způsobem otevřete dialog Stopy: Soubor → Dialogy → Vytvořit nový dok → Stopy, vzorky a přechody. Dialog Volby nástrojů otevřete rovněž ze stejné nabídky: Soubor → Dialogy → Volby nástrojů. Abyste získali stejné prostředí jako na obrázku, musíte ještě dialog Stopy spojit do jednoho doku s dialogem Vrstvy a dialog Volby nástrojů spojit s Panelem nástrojů. Jak to udělat se dozvíte v části Dokování dialogů. Panel nástrojů znovu vytvářet nemusíte, neboť je otevřen vždy,když GIMP běží.

Na rozdíl od jiných programů neumožňuje GIMP spojení všech ovládacích prvků i otevřených obrázků do jednoho společného okna. Vývojáři GIMPu jsou přesvědčeni, že něco takového by bylo velmi nepraktické a že je lepší okna ponechat na starost správci oken. Navíc by něco takového bylo velmi obtížné implementovat tak, aby to pracovalo na všech operačních systémech, na kterých GIMP funguje.

Staré verze GIMPu (do verze 1.2.5) byly odkázány na práci se samostatnými dialogy; pokročilí uživatelé měli na obrazovce mnoho samostatných gimpích oken, ve kterých ztráceli přehled. GIMP 2 je v tomto ohledu mnohem příjemnější, protože umožňuje dialogy navzájem spojovat (dokovat). (Nejenže jsou dialogy Vrstvy a Stopy na našem obrázku spojeny do jednoho okna, ale navíc každý z nich obsahuje karty s dalšími dialogy.) Bude vám chvíli trvat, než se s tímto systémem naučíte pracovat, ale doufáme, že se vám zalíbí.

Následující části vám vysvětlí, k čemu slouží jednotlivé prvky oken, které jsme vám právě ukázali, a jak se s nimi pracuje. Po jejich přečtení a po přečtení částí popisujících strukturu gimpích obrázků budete vědět dost, abyste mohli začít s GIMPem pracovat. Později si můžete přečíst další části příručky a nebo prostě vše zkoušet a učit se experimenty. Možnosti Gimpu jsou v podstatě neomezené. Přejeme vám mnoho radosti při jejich objevování!

1.1. Panel nástrojů

Obrázek 3.2. Panel nástrojů GIMPu

Panel nástrojů GIMPu

Panel nástrojů je srdcem Gimpu. Je to jediná část aplikace, kterou nemůžete zdvojit nebo naopak zavřít. Zavření Panelu nástrojů totiž znamená ukončení celého Gimpu. V této části je stručně popsáno, co v Panelu nástrojů najdete.

[Tip] Tip

Pokud v Panelu nástrojů, nejdůležitější části Gimpu, nad nějakou částí zastavíte ukazatel myši a necháte ho chvíli v klidu, objeví se obvykle „nástrojový tip“, který vám pomůže zjistit, k čemu daná část slouží a jak ji použít. V mnoha případech také můžete získat plnohodnotnou nápovědu k objektu, na který ukazuje myš, stisknutím klávesy F1.

1

Nabídka Panelu nástrojů: Tato nabídka je zvláštní tím, že některé z příkazů, které obsahuje nejsou dostupné z nabídek obrázků. Patří mezi ně příkazy pro nastavení předvoleb, vytvoření určitých dialogů atd. Nabídka je podrobně a systematicky popsána v části Nabídka Panelu nástrojů.

2

Ikony nástrojů: Tyto ikony jsou tlačítky pro aktivaci nástrojů Gimpu, které slouží k nejrůznějším účelům: výběru částí obrázku, malování, transformacím a mnoha dalším. V části Úvod do panelu nástrojů jsou popsány obecné základy práce s nástroji, v kapitole Nástroje jsou jednotlivé nástroje systematicky a podrobně popsány.

3

Barva popředí a pozadí: Barevné plochy představují aktuální barvu popředí a barvu pozadí Gimpu. Tyto barvy jsou používány při mnoha operacích. Kliknutím na jednu z barevných ploch se otevře dialog pro výběr barvy, který umožňuje aktivní barvu popředí nebo pozadí změnit. Kliknutím na zahnutou oboustrannou šipku se obě barvy vzájemně prohodí. Kliknutím na černobílou ikonku vlevo dole se barva pozadí nastaví na bílou a barva popředí na černou, tedy na výchozí hodnoty.

4

Stopa, Vzorek a Přechod Ikony v této části zobrazují aktivní stopu (kterou používají kreslící nástroje, mezi které se řadí i nástroje pro gumování či rozmazávání), aktivní vzorek (který se používá pro vyplňování částí obrázku) a aktivní přechod (který se používá tehdy, když nějaká operace vyžaduje plynule přecházející škálu barev). Kliknutím na kteroukoliv z těchto ikon se otevře dialogové okno, umožňující změnu stopy, vzorku či přechodu.

5

Aktivní obrázek: (Toto je nová vlastnost Gimpu 2.2.) V Gimpu můžete pracovat s mnoha obrázky současně, ale v každém okamžiku je pouze jeden z nich aktivní. V této části Panelu nástrojů je aktivní obrázek zobrazen v podobě ikony. Kliknutím na ní se otevře dialog se seznamem všech právě otevřených obrázků. Pomocí tohoto seznamu je možné aktivovat jiný obrázek, ale snadněji toho lze dosáhnout prostým kliknutím na okno požadovaného obrázku.

[Poznámka] Poznámka

Náhled aktivního obrázku v Panelu nástrojů je ve výchozím nastavení zakázán. Pokud ho chcete používat, můžete ho povolit v Předvolbách Panelu nástrojů .

1.2. Okno obrázku

Obrázek 3.3. Důležité součásti okna obrázku

Důležité součásti okna obrázku

V Gimpu je každý otevřený obrázek zobrazen v samostatném okně. (V některých případech může více oken zobrazovat obrázek jeden, ale není to obvyklé.) Nejprve popíšeme prvky, které jsou ve výchozím nastavení přítomné v běžném okně obrázku. Některé z nich mohou být odstraněny pomocí příkazů v nabídce Zobrazení, ale pravděpodobně to udělat chtít nebudete.

1

Záhlaví okna: Na vrchu okna obrázku pravděpodobně vidíte jeho záhlaví, které zobrazuje jméno obrázku a další informace o něm. Záhlaví okna nevytváří přímo GIMP, ale správce oken, takže se jeho vlastnosti mohou měnit v závislosti na používaném operačním systému, správci oken nebo motivu vzhledu. V dialogu Předvolby můžete nastavit, jaké informace se v záhlaví zobrazují.

2

Nabídka obrázku: Přímo pod záhlavím okna je zobrazena nabídka obrázku (pokud nebyla vypnuta). Poskytuje přístup v podstatě ke všem možným operacím s obrázkem (existuje několik „globálních“ operací dostupných jen z nabídky panelu nástrojů). Nabídku obrázku můžete otevřít také kliknutím pravým tlačítkem myši kamkoliv do obrázku [2] , nebo kliknutím levým tlačítkem myši na malou ikonu „šipky“ v levém horním rohu okna obrázku. Vyberte si způsob, který vám nejlépe vyhovuje. Většina operací z této nabídky může být navíc vyvolána přímo z klávesnice pomocí klávesy Alt spolu s mnemonickou klávesou (podtrženou v názvu nabídky) či pomocí klávesových zkratek, pokud povolíte Používat dynamické klávesové zkratky v dialogu Předvolby.

3

Tlačítko nabídky: Kliknutí na toto tlačítko se otevře nabídka obrázku, seřazená do sloupce místo do vodorovné řady. Uživatelé mnemonik, kteří nechtějí mít viditelnou nabídku v liště mohou tuto nabídku otevřít stisknutím klávesy Shift-F10.

4

Pravítko: Ve výchozím uspořádání okna jsou pravítka umístěna nalevo a nad obrázkem a zobrazují souřadnice v obrázku. Jaké souřadnice se zobrazují, můžete nastavit. Ve výchozím nastavení se používají pixely, ale můžete nastavit i jiné jednotky, jak je popsáno dále.

Pravítka slouží také k vytváření vodítek. Pokud na pravítko kliknete a potáhnete myší do obrázku, vytvoří se vodítko, které lze použít k přesnému umisťování objektů v obrázku. Vodítka lze přesouvat kliknutím a tažením. Odstranit je lze přetažením mimo obrázek.

5

Přepínač rychlé masky: V levém dolním rohu okna obrázku je malé tlačítko, které zapíná a vypíná režim rychlé masky, což je jiný, a často nesmírně užitečný, způsob zobrazení vybrané oblasti v obrázku. Více se dozvíte v části Rychlá maska.

6

Souřadnice ukazatele: V levém dolním rohu okna obrázku, v levé části stavové lišty, je oblast zobrazující aktuální souřadnice ukazatele (kurzoru myši, pokud používáte myš), pokud je ukazatel umístěn nad obrázkem. Jednotky jsou tytéž, jako používají pravítka.

7

Nabídka jednotek: (Tato vlastnost je nová v Gimpu verze 2.2; neexistuje v Gimpu 2.0). Ve výchozím nastavení se pro pravítka a další účely používají pixely. Pomocí této nabídky můžete přepnout na používání palců, centimetrů či jiných jednotek. (Pokud tak učiníte, uvědomte si, že nastavení volby "Bod na bod" v nabídce Zobrazení ovlivňuje způsob, jakým se upraví velikost zobrazení: viz Bod na bod.

8

Nabídka zvětšení: (Tato vlastnost je nová v Gimpu verze 2.2; neexistuje v Gimpu 2.0). Existuje řada způsobů pro přibližování a oddalování obrázku, ale použití této nabídky je asi nejjednodušší.

9

Stavová oblast: Stavová oblast je v dolní části okna pod obrázkem. Ve výchozím nastavení po většinu času informuje o tom, jaká část obrázku je právě aktivní a kolik obrázek spotřebovává paměti. V předvolbách ale můžete zobrazované informace nastavit podle vlastního uvážení. Když provádíte časově náročnou operaci, informuje stavová oblast o tom, jaká operace se provádí a jak je daleko.

10

Tlačítko zrušit: V pravém dolním rohu okna obrázku se nachází tlačítko Zrušit. Pokud probíhá složitá, časově náročná operace (obvykle prováděná zásuvným modulem), a vy se během výpočtu rozhodnete, že ji vlastně provádět nechcete, použijte toto tlačítko.

[Poznámka] Poznámka

Některé zásuvné moduly na použití tohoto tlačítka reagují špatně a zanechají za sebou poškozené části obrázku.

11

Navigační kříž: Malé tlačítko ve tvaru kříže poblíž pravého dolního rohu okna obrázku. Pokud na něj kliknete a podržíte tlačítko myši stlačené, objeví se miniatura obrázku s orámovanou oblastí, která je v okně obrázku právě zobrazena. Tažením myši se stále stlačeným tlačítkem můžete zobrazenou oblast přesouvat. V případě velkých obrázků, z nichž je najednou v okně zobrazena jen malá část, to bývá nejpohodlnější způsob navigace. (Další metody navigace v obrázku jsou popsány v části Dialog Navigace . (Pokud má vaše myš prostřední tlačítko, můžete se v obrázku pohybovat jeho stisknutím a tažením.)

12

neaktivní oblast okolo obrázku: Neaktivní oblast kolem obrázku. Nemůžete na ní aplikovat žádné filtry či jiné grafické operace.

13

Pohled na obrázek: Nejdůležitější část okna obrázku je samozřejmě samotný obrázek, respektive pohled na něj.

14

přepínač změny velikosti obrázku: Je-li toto tlačítko zmáčknuto, změní se při změně velikosti okna i velikost pohledu na obrázek (jeho přiblížení, zoom).

1.3. Dokování dialogů

1.3.1. Dokovací proužek

GIMP verze 2 je nesmírně flexibilní, co se týče uspořádání dialogových oken na obrazovce. Můžete mít každý dialog v samostatném okně, ale také spojit do jednoho nebo několika málo oken za pomocí doků. Dok je okno, které drží pohromadě několik trvalých dialogů (např. Vrstvy, Stopy, Volby nástrojů atd.). Doky ovšem nemohou obsahovat okna obrázků – každý otevřený obrázek má vždy své samostatné okno (nebo okna). Doky nemohou obsahovat ani dočasné dialogy (např. Předvolby nebo Vytvoření nového obrázku atd.)

Obrázek 3.4. Dok se zvýrazněným dokovacím proužkem.

Dok se zvýrazněným dokovacím proužkem.

Každý dok má sadu dokovacích proužků (viz předchozí ilustrace). Jedná se o tenké a velmi nenápadné proužky, které je snadno přehlédnout. Většina lidí si jich nevšimne, doku jim je někdo neukáže.

1.3.2. Tažné oblasti

Každý dokovatelný dialog má tzv. tažnou oblast zvýrazněnou na připojené ilustraci. Tato oblast obsahuje i název dialogu. Pokud je nad ní kurzor myši, změní se na symbol ruky. Chcete-li nějaký dialog přidat do doku, klikněte na tažnou oblast a přetáhněte ji na dokovací proužek libovolného doku.

Obrázek 3.5. Dok se zvýrazněnou tažnou oblastí.

Dok se zvýrazněnou tažnou oblastí.

You can drag more than one dialog onto the same docking bar. If you do, they will turn into tabs, represented by iconic symbols at the top. Clicking on the tab handle will bring a tab to the front, so that you can interact with it.

1.3.3. Seznam obrázků

Některé doky obsahují seznam obrázků: nabídku obsahující seznam všech obrázků otevřených v Gimpu a zobrazující jméno obrázku, o kterém dok právě zobrazuje informace. Pomocí seznamu obrázků můžete zvolit jiný obrázek. Pokud je stisknuto tlačítko Automaticky, ukazuje seznam vždy jméno aktivního obrázku, na kterém pracujete (a příslušné dialogy informace o něm).

Obrázek 3.6. Dok se zvýrazněným seznamem obrázků.

Dok se zvýrazněným seznamem obrázků.

Dok „Vrstvy, kanály a cesty“ má seznam obrázků ve výchozím nastavení zapnut, ostatní doky nikoliv. Seznam obrázků ale vždy můžete k doku přidat nebo opět odebrat. Učiníte tak pomocí položky Zobrazovat výběr obrázku v nabídce karty, jak je popsáno níže. (Výjimkou je dok, který obsahuje Panel nástrojů. Tomu seznam obrázků přidat nelze.)

1.3.4. Nabídka karty

Obrázek 3.7. Dialog v doku se zvýrazněným tlačítkem nabídky karty.

Dialog v doku se zvýrazněným tlačítkem nabídky karty.

Obrázek 3.8. Nabídka karty dialogu Vrstvy.

Nabídka karty dialogu Vrstvy.

Nabídka karty umožňuje zadávat následující příkazy:

Kontextová nabídka

První položkou v každé nabídce karty je položka, která se otvírá do kontextové nabídky příslušného dialogu. Ta nabízí příkazy a operace specifické pro daný typ dialogu. Například kontextová nabídka dialogu Vzorky obsahuje sadu operací pro práci se vzorky.

Přidat kartu

Tato položka se otvírá do podnabídky umožňující přidat některý z mnoha dokovatelných dialogů jako novou kartu.

Zavřít kartu

Tato položka zavře dialog. Zavření posledního dialogu v doku způsobí zavření celého dialogu. Volba této položky má stejný účinek jako stisknutí tlačítka Zavřít kartu.

Odpojit kartu

Volbou tohoto příkazu odpojíte dialog z doku, čímž se vytvoří nový dok obsahující jen právě odpojenou kartu. Stejného výsledku dosáhnete přetažením karty ven z dialogu a uvolněním kdekoliv mimo dok.

Velikost náhledu

Obrázek 3.9. Podnabídka Velikost náhledu nabídky karty.

Podnabídka Velikost náhledu nabídky karty.

Mnoho dialogů (ne ale všechny) mají v nabídce karty podnabídku Velikost náhledu. která obsahuje možné volby velikosti náhledů položek v dialogu. Například dialog Stopy obsahuje ukázky všech stop, Velikost náhledu určuje, jak velké tyto obrázky budou. Výchozí nastavení je Střední.

Styl karty

Obrázek 3.10. Podnabídka Styl karty nabídky karty.

Podnabídka Styl karty nabídky karty.

Tato položka je dostupná tehdy, pokud je v jednom doku více dialogů. Otevírá se do podnabídky umožňující nastavit vzhled karet pro přepínání mezi dialogy. Možností je pět, ale všechny nejsou dostupné pro všechny dialogy:

Ikona

Karta bude obsahovat ikonu představující daný dialog.

Aktuální stav

Tato volba je dostupná pouze pro dialogy, které umožňují volit ze seznamu určité nastavení typu stopy, vzorku atd. Pokud ji zvolíte, bude karta obsahovat náhled právě vybrané volby (stopy, vzorku atd.).

Text

Pokud zvolíte tuto položku, bude v kartě zobrazen text – název daného dialogu.

Ikona a text

Touto volbou nastavíte širší karty, které obsahují ikonu i název dialogu.

Stav a text

Tato volba nastaví širší karty obsahující jak právě zvolenou položku (stopu, vzorek atd.), tak i název dialogu,

Zobrazit jako seznam; Zobrazit jako mřížku

Tyto volby jsou k dispozici v dialozích, které umožňují vybírat ze sady položek: stopy, vzorky, písma atd. Můžete pomocí nich zvolit, zda chcete položky zobrazovat jako vertikální seznam se jmény i ikonami; nebo jako mřížku bezejmenných ikon. Obojí má své výhody: seznam poskytuje víc informací, mřížka zase umožňuje zobrazit více položek najednou. Výchozí volba je různá pro různé dialogy, pro stopy a vzorky je to mřížka, pro většinu ostatních seznam.

Zobrazovat výběr obrázku

Jedná se o přepínač. Pokud je zaškrtnutý, zobrazí se v horní části doku nabídka pro výběr aktivního obrázku. Tento přepínač není dostupný pro dialogy ukotvené v doku s Panelem nástrojů.

Automaticky následovat aktivní obrázek

Jedná se o přepínač. Pokud je zaškrtnutý, dialogy v doku, a tedy i nabídka výběru obrázku, automaticky sleduje obrázek, se kterým jste naposledy pracovali. FIXME



[2] Na počítačích Macintosh lze použít Ctrl a levé tlačítko myši.